' Anett

 Život bez potravy

Pojem Breathariánství je často spojován s velmi pokročilou technikou hospodaření s životní energií. Lidé, kteří nepotřebují ke svému životu jídlo tvrdí, že žijí z prány (životní energie známá z Hinduismu), či ze sluneční energie.

Zatímco často najdeme zmínku o Breathariánství jako výsledek duchovní praxe východních asketů, začíná se o tento problém zajímat i západní svět (viz. např. Breatharian Institute of America).

Současné vědecké teorie v oblasti výživy tvrdí, že by měli tito lidé při delším praktikování breathariánství zemřít hlady, či dehydratací.

Lidé, kteří se považují za breathariány, praktikují zřídkakdy jejich techniku pod lékařským dozorem. Proto nejsou v dnešní době příliš přesvědčivé důkazy o platnosti jejich výpovědí.

Breathariánství a půst

Na stránkách pust.cz uvádí autor tento názor:

Dle vlastních zkušeností vím, že není jednoznačně možné určit, kdy jsem ještě v půstu, tedy tělo čerpá energii z posledních zbytků tuků z těla a kdy už na 100% čerpá z venku čakrálním systém. Logika a zkušenosti mluví jasně - u lidí, kteří mají za sebou prvních 40 dní půstu, zřejmě k plnému přechodu na breatharianství nedojde, ale u lidí kteří mají za sebou několik 40-tek, zřejmě může k breatharianství dojít už i po 21 dnech. Čisté tělo, pročištěné sérií 40-tek, už se jen tak lehce zanést nenechá, takže se k breatharianství propracuje velice rychle.

Říká se, že když člověk občas jí, ale ne více než 300 kalorii/den, jedná se i tak o breathariána, protože z tohoto množství nelze normálně přežít. Takže tento člověk musí být evidentně živen z něčeho jiného. To je samozřejmě stejně mylný názor, jako v půstu pití džusu místo vody. 100% breatharianství je život na 100% ze "vzduchu" stejně jako 100% půst je příjem pouze vody.

 Slunce místo jídla

Jedním z lidí, kteří tvrdí, že žije ze slunce je Hira Ratan Manek, narozen v jižní Indii. jednoho dne zcela přerušil přísun živin. Od té doby údajně nepozřel ani kousek pevné stravy. Připouští ale, že se občas napije kávy, čaje nebo jiné tekutiny. Ačkoli se to zdá neuvěřitelné, prošedivělý Ind tvrdí, že veškerou potřebnou energii čerpá ze Slunce.

První hodinu od úsvitu a poslední hodinu před soumrakem postává Manek s bosýma nohama na zemi a upřeným pohledem sleduje sluneční kotouč. Každý večer se bez mžiknutí oka dívá hodinu do slunečního světla. Je to jeho potrava.

Ratan Manek však není zdaleka jediným člověkem, jehož schopnost "dobíjet se" slunečními paprsky šokuje veřejnost. Podobným tvrzením se proslavil i pětadvacetiletý Dimbesvara Basumatary ze státu Ásám v severovýchodní Indii. "Je pro mne něco jako pudink. Dokážu čtyři dny nic nejíst a nemám hlad ani žízeň," prohlásil Basumatary. On i Manek jsou přesvědčeni o tom, že lidé využívají pouze 5 procent svého mozku a sluneční energie je skvělou příležitostí, jak zbývající kapacitu aktivovat. Z poškození zraku obavy nemají.

Inedia

   Jak plyne z popisu minulých let půstu, podařilo se mi přejít na vnější stravu a příští rok to plánuji opět o nějaký čas prodloužit. Lidé, kteří vývoj sledují, mi stále častěji "nadávají" do breatharianů a ujišťují, že jsem jistě a zcela určitě prvním českým breathariánem :)  Hned v úvodu je potřeba říci, že breatharianství z pohledu dnešního člověka  je především touha po růstu. To je však pohled z jedné strany, protože  člověk časem přijde k poznatku, že růst byl pouhou eliminací pádu. Čiže opačně je možno říci, touhou po návratu k životu v opravdovém ráji. Ve starých "biblích" je tento jev popisován důkladně  jako cesta zpět do ráje, ale v novějších vydáních a hlavně ve výkladech současných kněží má vše spíše pohádkový nádech. Půst a dnešní 40tkáři vše   z  umělého pohádkového světa rychle vrací do reality. 40 dní už neumí jen Ježiš a pár mnichů daleko v Tibetu, ale už i mnoho běžných  lidí v Česku, Slovensku, USA  a dalších státech na Zemi. Říká se, že breatharianstvi je staré několik tisíc let, pocházi z Tibetu či Indie, ale je známo jako Inedia (žití bez jídla). Název "breatharian" vymyslel američan Wiley Brooks před asi 30 lety. Více si můžete najít na stránkách  http://breatharian.com. Stejně tak mohu zas na tomto místě opačně tvrdit, že pád člověka do hlubin je starý několik tisíc let a to, co se krátkozrace považuje za staré a minulé, bylo vlastně to normální a přirozené. Kdo má všech pět pohromadě, pochopí, že jednodušeji jsem to už snad napsat nemohl.
   Jde tedy o přímou výživu těla - získávání energie  prány, étheru, volné chi, Boha, a Bůh ví jak se ta unimaterie ještě v mnohých náboženstvých nazývá - říkejme ji česky volná energie nebo pralátka;)  Také se už ale říká, že když člověk občas jí, ale ne více než  300 kalorii/den,  jedná se stále o  breathariana/ku protože  normálně prý nelze přežít na 300 kal/den, takže tento člověk musí být evidentně živen z něčeho jiného. To je samozřejmě stejně "úchylný" názor, jako v půstu pití džusu místo destilované vody. 100% breatharianství je život na 100% ze "vzduchu" stejně jako 100% půst je destilovaná voda+NIC. Bez diskuze - už bylo napsáno 1000x.   Sumasumárum,  vůbec nic složitého aby bylo potřeba se více rozepisovat. Důvod proč se nicku breatharian nehlásím horem dolem  je jednoduchý. Dle vlastních zkušeností vím, že není jednoznačně možné určit, kdy jsem ještě v půstu, tedy tělo čerpá energii z posledních zbytků tuků z těla, a kdy už na 100% čerpá z venku čakrálním systém. Logika a zkušenosti mluví jasně - u lidí, kteří mají za sebou první 40, zřejmě k  plnému přechodu na breatharianství nedojde, ale u lidí kteří mají za sebou několik 40tek, zřejmě může k breatharianství dojít už i po 21 dnech . Jak jistě víte, u mě při prvních   40 byl opad hmotnosti 0,62 kila/den, ale v posledních letech rovnou celé kilo hned v prvních dnech půstu. Čisté  tělo - pročištěné serií 40tek, už se jen tak lehce zanést nedá a už vůbec ne letitými usazeninami, takže  se k breatharianství propracuje razantně a rychle. Nemám právo říci a soudit někoho, kdy, jak a za jak dlouho něco  v tomto směru dokáže. Je na každém, aby si sám našel kde se nachází, kam jde a kam chce dojít.